Čím se zabýváme

Obtíže s řečí a polykáním vznikají u dospělých většinou náhle (následkem cévní mozkové příhody, po traumatech a chirurgických zákrocích v oblasti hlavy a krku), mohou se ale začít objevovat postupně v rámci jiného onemocnění (onkologického či neurodegenerativního). V každém případě je vhodné kontaktovat klinického logopeda co nejdříve a informovat se o možnostech terapie.

Nejčastějšími logopedickými diagnózami v dospělém věku jsou:

AFÁZIE

Získaná porucha schopnosti slovně se vyjadřovat nebo řeči rozumět v důsledku poškození řečových center v mozku. V různé míře bývá postiženo vybavování a tvorba slov, sestavování myšlenek do gramaticky správných vět, porozumění mluvenému a psanému projevu, zpravidla je narušena též schopnost číst, psát a operovat s čísly, přičemž ale myšlení zůstává zachováno. V nejtěžších případech dochází k úplné ztrátě verbální komunikace.

DYSARTRIE

Porucha artikulované mluvy spočívající ve špatné hybnosti svalů v oblasti jazyka, rtů, tváří, měkkého patra, hrtanu a hrudníku na základě poškození jejich nervového zapojení. Vyslovování je nepřesné, vázne koordinace řeči s dýcháním a tvorbou hlasu, projev nemá přirozené tempo, rytmus a intonaci a je celkově hůře zřetelný až zcela nesrozumitelný. Na rozdíl od afázie je u těžkých dysartrií většinou možné dorozumívat se písemnou formou.

DYSFAGIE

Ztížení až znemožnění příjmu pevné či tekuté stravy při poruše hybnosti v oblasti dutiny ústní, hltanu a hrtanu.

KOGNITIVNĚ-KOMUNIKAČNÍ PORUCHA

Obtíže s pozorností, pamětí, orientací, slovní výbavností, zrakovým vnímáním, plánováním.